Jak takové improvizační divadlo probíhá, co se tam dělá, a kdo může hrát. Od konce: hrát může úplně každý. Vůbec totiž nezáleží na tom, jak jste staří, co děláte nebo jestli máte nějaké divadelní zkušenosti. Improvizace je skvělou zábavou pro divadelní začátečníky, ale zároveň i výzvou pro zkušené herce, kterým dává příležitost vystoupit z jejich komfortní zóny. Jak probíhá? Naprosto jednoduše. Ve skupině lidí si vylosujete téma nebo situaci, někdo začne, a ostatní se postupně přidávají.
Buďto se v jedné skupině protočí několik témat nebo se větší skupina lidí rozdělí na menší hloučky, a každá z miniskupin předvede show na jiné téma. Je to zábava, protože nikdy nevíte, co kdo v příští chvíli řekne nebo udělá. Může se vám tak snadno stát, že hra začne na divokém západě, pak z vás na chvíli budou mimozemšťané, a skončíte v milionářské vile.
Proč improvizační divadlo vlastně dělat? Rozvíjí se při něm spousta užitečných dovedností. Především se zbavíte studu. Pokud jste ten typ, co se děsí i když má jenom odvykládat prezentaci v práci, tak improhra je přesně pro vás. Najednou totiž stojíte před publikem úplně cizích lidí, a musíte něco vymyslet. Kromě toho se cvičíte i v empatii a schopnosti naslouchat druhým. Aby tento typ divadla fungoval, musíte totiž pečlivě poslouchat a sledovat, co vaši spoluhráči zrovna dělají, abyste mohli rychle reagovat. A samozřejmě, naučíte se i mluvit.
Jevištní řeč musí být hlasitá a srozumitelná, a to vám jistě usnadní i normální život. Co je ale úplně nejdůležitější: poznáte spoustu nových lidí a zažijete spoustu nečekaných situací. Historky o tom, že jste na divadle hráli kosmickou Popelku, z vás udělají hvězdu nejedné sešlosti. A kdo ví, možná v sobě objevíte takový talent, že se na vás za pár let budeme chodit koukat do zlaté kapličky nad Vltavou.